Podpora úzkostného dítěte

autor: Colleen Drobot

Jednoho dne se můj 10letý syn vrátil domů otřesený incidentem, který zažil v lese. Jezdil na kole s nějakými chlapci ze sousedství a starším bratrem jednoho z jeho přátel. V lese narazili na skupinu rozzlobených teenagerů, kteří se hádali a byli na pokraji boje. Jak můj syn popsal scénu, cítila jsem, že násilí ve vzduchu muselo být hmatatelné. Naštěstí statečný 15letý doprovod mého syna vystoupil a řekl: „Hej, kluci, řešte si to někde jinde. Jsou tu děti!“ Bohudík skupina skutečně poslechla. Jeden z nich zamumlal: „Sorry, vole.“ a odešli.

Poté, co jsme si ten večer trochu promluvili o incidentu, můj syn usnul a já si myslela, že to byl konec příběhu. V příštích několika dnech se mě ale začal ptát, jestli jsem zamkla auto a dům. A říkal, že by se to raději vrátil zkontrolovat i poté, co jsem ho ujistila, že ano. Objevila se také další novinka, a sice že se zdál být přehnaně zaměřený na bezpečí své sestry v obavě, že by ji mohlo srazit auto. Jednoho dne, když jsme na dvorku zahradničili, jsme viděli staršího teenagera v naší uličce. Můj syn sáhl po ostrém zahradnickém nástroji, podal mi ho a řekl: „Tady mami, vezmi si to.“ Zmateně jsem se ho zeptala proč. Jeho oči se podívaly na toho teenagera a řekl: „Jen pro případ…“. Pak mě jako tuna cihel zasáhlo prozření. Byl vyplašený kvůli onomu nebezpečí, které cítil v lese. „Zlato,“ řekla jsem, „myslím, že vím, proč se v poslední době tolik staráš o bezpečnost rodiny! Je to kvůli teenagerům, které jste viděli se prát!“ Přikývl s utrápeným pohledem.

Oba jsme si uvědomili tu souvislost, jakmile jsem to řekla. Jeho obavy byly značné a tím se stal velmi ostražitý ohledně bezpečnosti, stejně jako my všichni museli být před tisíci lety v případě, že nás napadl šavlozubý tygr. Děti však nikdy neměly být těmi, které by udržovaly vesnici v bezpečí; to bylo vždy vyhrazeno pro dospělé. Mozek dítěte potřebuje veškerou svou energii k růstu, a proto musí být osvobozen od každodenních obav. Jako dospělí musíme dítěti zajistit odpočinek tak, aby mohlo dojít k růstu.

Potřebovala jsem svému synovi pomoci najít psychologický odpočinek. Poté, co jsem se několik let učila od Dr. Neufelda, jsem věděla, že musím přesvědčit svého syna, že je se mnou v bezpečí; aby mohl odpočívat, zatímco já jsem „na stráži“. Přímo tam na zahradě jsem mu řekla, že je to práce moje a  táty, udržet ho a rodinu v bezpečí. Řekla jsem mu s velkou jistotou v hlase, že on jako dítě má za úkol hrát si a růst. Přikývl a viditelně se uvolnil. Tu noc jsme opět mluvili o tom, co se stalo v lese. Zeptal se mě, jestli by mohl udělat něco pro vymazání představ v jeho mozku. Řekla jsem mu, že je úžasné, že o tom může mluvit se svým otcem a se mnou, že jeho pocity byly přirozené, a sdílela jsem situaci, kdy jsem byla svědkem něčeho podobného a cítila se stejným způsobem. „Ty taky?“ zeptal se. Ulevilo se mu, když věděl, že není jediný. Ujistila jsem ho, že čím víc svých problémů předá nám, tím více jeho mozek může odpočívat; že když sdílíme děsivé věci s těmi, kterým důvěřujeme, pomáhá nám to léčit se. Když si vzpomněl na další podrobnosti, rozslzel se a objal mě. Celou dobu jsem ho držela a řekla jsem mu, že jsem tam pro něj. Další noc jsme si povídali a plakal trochu více. Následující týden jsem se na jeho zážitek z lesa přeptala a řekl, že si všechno pamatuje, ale už se necítí vyděšeně ani špatně, když na to pomyslí. Teď měl už jen vzpomínku. Veškerá jeho přemrštěná ostražitost kolem bezpečnosti zmizela a znovu se stal hravým a bezstarostným.

Byla jsem vděčná za to, co jsem se naučila od Dr. Neufelda ohledně úzkosti. Ne vždy víme, co děsí naše děti. Nemůžeme vždy ovládat děsivé nebo zneklidňující zážitky, které mají. Ale odpověď je stejná, bez ohledu na to, o jak traumatické zkušenosti jde; budeme pokračovat v práci na vazbě tak, aby nám věřily, normalizujeme jejich pocity, vedeme a ukazujeme, jak jsme silní, necháváme je poznat, že jsou v bezpečí v naší přítomnosti a jasně sdělujeme, že se o ně postaráme.

Překlad: Hana Benýšková
Korektura: Veronika Skuhrovcová
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Zdroj: Supporting the Anxious Child
Foto: Luke Pennystan přes Unsplash

Shlédnutí: 55

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK

Přihlaste se k odběru nejnovějších článků a aktualit o kurzech, webinářích a iniciativách knižních klubů.

Invalid email address
Slibujeme, že vás nebudeme spamovat. Odběr můžete kdykoli zrušit.