Jak mluvit s dětmi o tom, co se děje na Ukrajině a ve světě

Autorka: Julia Varlaková

Jak mohou rodiče pomoci dětem a jak s dětmi mluvit o tom, co se děje (pro ty, kteří jsou mimo válečnou zónu) – článek Julije Varlakové.

MLUVIT ČI NEMLUVIT O TOM, CO SE DĚJE? Mluvit. Nemůžete před dítětem skrýt, že se něco děje. Pokud se trápíte, diskutujete o tom, co se děje v rodině, čtete zprávy a zachováváte před dítětem „tvář“ s tím, že je vše v pořádku a nic se nestalo, s největší pravděpodobností bude stále pociťovat v rodině napětí.

Dokud děti nemají informace, jejich mozek není schopen integrovat složité struktury kvůli nezralosti, proto pokus o utajení bude dítě vnímat osobně (můžu za to já), nebo si vymyslí všemožné hrůzy z útržků toho, co slyšelo.

Roční miminko samozřejmě nepotřebuje vysvětlovat válku a ukazovat obrázky. Ale ve víceméně smysluplném věku bych informace nezatajovala. Neukazujte videa, nesdělujte podrobnosti o úmrtích atd. Stručnost, soucit, otevřenost a vřelost vůči dítěti jsou nyní nejlepšími přáteli rodičů.

JAK A CO ŘÍCT? Jednoduchá, krátká a pro děti vhodná slova. Když s dětmi mluvíme o válce, naším prvořadým úkolem je dát jim pocit bezpečí a možnost se na nás spolehnout. Cílem není sdělovat dítěti politické názory (aby se je naučilo), nenadávat na úřady, na to, co se děje, nedávat najevo bezmoc a vztek, ale nacházet ta slova, která mu budou srozumitelná a dostupná. Poskytnout podporu.

Je lepší přenést všechny své složité a bohaté pocity do prostoru pro dospělé a nepřetěžovat jimi dítě. Můžete najít jakákoli slova, která s vámi rezonují. Můžete například říci: „Broučku, nyní je situace obtížná, mezi zeměmi je konflikt / válka / napětí, nemohou se mírově dohodnout. Záleží nám na lidech, kteří tam jsou. Spousta lidí se právě snaží vše vyřešit. Teď jsme tady v bezpečí. Jsem s tebou, jsem ve tvé blízkosti, a i když se trápím nebo jsem nervózní, není to kvůli tobě.

Je důležité odpovídat na všechny OTÁZKY DÍTĚTE stejnými jednoduchými slovy. Řekněte mu, že pokud se trápí/bojí, nebo se chce zeptat, vždy za vámi může přijít.

Proč je důležité dítěti říkat, že SITUACE NENÍ KVŮLI NĚMU? Žhavý příklad, dnes jsem byla na konzultaci, o které píšu se souhlasem klienta. Včera vidělo dítě (5 let) ustarané rodiče, cítilo napětí, ale nevědělo, co se děje. V noci se mu zdál zlý sen o smrti. Ráno se probudil, dozvěděl se o válce (rodiče o tom nahlas diskutovali), zeptal se: „Zabíjejí se tam lidé?“, uzavřel se, a pak začala hysterie. Ukázalo se, že dítě si myslelo, že válka začala, protože se mu zdál zlý sen, což znamená, že za její začátek může on. Psychika je často chráněna před bezmocí tím, že se dostane do viny. Protože jestli je to moje chyba, tak se to alespoň můžu pokusit napravit. Děti možná takto vědomě neuvažují, ale nevědomě se to tak často děje. Proto je lepší říci, že dítě s tím nemá nic společného.

JAKÉKOLI EMOCE A POCITY dítěte ohledně toho jsou normální. Nepřesvědčujte ho, že se bojí marně, že na něco přišel atp. Buď s ním v jeho pocitech. A pokud pláče – nesnažte se ho rychle uklidnit. Slzy jsou nyní důležitější než kdy jindy, pomáhají vykřičet to, co se jinak nevyjadřuje, snižují hladinu stresu a pomáhají prožít to, co dítě nemůže změnit. Slzy jsou teď dobré.

Jak pomoci svému dítěti cítit se bezpečněji

• Co nejvíce fyzického kontaktu. Objetí, hlazení dítěte po obrysech jeho těla, masáže, tělesné hry. Posaďte se spolu pod deku, zabalte sebe i jeho.
• Vše hmatatelné i fyzické: chutné jídlo (zejména společné vaření, ale můžete i jen jíst), teplé chutné nápoje, oblíbené hračky po ruce.
• Dodržujte co nejvíce obvyklý životní rytmus, své rituály a rutiny: objímání a rozhovory, čtěte knihu před spaním, hrajte stolní hry, čistěte si spolu zuby, dělejte něco příjemného – vše, co s dítětem obvykle děláte.
• Dítě je mnohem více živené intimitou, ne když o ni samo požádalo, ale když jako první převezmeme iniciativu. Upoutání pozornosti je nejjednodušší způsob. Buďte první, kdo upoutá pozornost, usmějte se, přikývněte, řekněte něco hezkého, projevte zájem o to, co dítě dělá atd. Co nejčastěji, několikrát denně, alespoň na několik sekund, navažte nejprve kontakt.
• Dopřejte svému dítěti více spánku a odpočinku. Snižte co nejvíce studijní zátěž, nenavštěvujte akce, které jsou pro dítě emocionálně příliš intenzivní, a také omezte svá osobní očekávání (jakákoli např. ohledně pořádku v domácnosti apod.).
• Postarejte se o možnost hrát si a být kreativní. I když si dítě hraje válku, rozbíjí a ničí Lego nebo kreslí černou barvou, je to normální. Právě ve hře mohou děti žít a vyjadřovat své emoce v bezpečném prostředí.
• Hodně pomáhají i společné hry, a to i ty nejjednodušší. Hra na schovku, na jukanou, honička, stavění bunkrů (ve kterých se schováváte se svými dětmi), polštářové bitvy (papírové či sněhové koule, pěnové meče atd.), hry na špiony, princezny a draky, krále a poddané, pohyby, výkřiky atd. – to vše pomáhá snižovat napětí, bezpečně vyjadřovat mnoho emocí, kalibrovat úzkost, přežít pocit bezmoci atd.
• Pomáhají i dechové hry – foukejte do něčeho, nafukujte balónky, sfoukávejte svíčky, představte si sebe jako balónek nebo proud větru (nechte na sebe foukat dítě a ono vás jakoby odfoukne). Kreslení štětci a rukama, modelování a jakákoli kreativita. Výsadba, přesazování nebo péče o rostliny atd.
• Pokud jste se nedokázali udržet a zhroutili jste se, křičeli, ztratili nervy – jakmile se budete cítit lépe, obnovte vztahy s dítětem, dejte mu najevo, že za to nemůže, vyjádřete svou lítost a nadále se o něj starejte.
• A buďte prosím opatrní nejen na dítě, ale i na SEBE.

Autorka: Julia Varlaková
Překlad: Hana Benýšková
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Foto: Pexels
Zdroj: Как говорить с детьми о происходящем – Заботливая альфа (alpha-parenting.ru)

Shlédnutí: 162