Sourozenecké napětí: Zůstat mimo detaily a uvnitř vztahů

Autorka: Darlene Denis-Friske

V mém životě je mnoho příležitostí ke zkoušce mé trpělivosti a možností k dalšímu zrání. Je tomu tak určitě i v případě, kdy řeším každodenní napětí mezi svými dětmi. Připomínají mi hravá a bláznivá štěňata, vždy připravená vyskočit, přeskočit a zaútočit! Hravost se může rychle proměnit ve frustraci, a tak se během několika sekund dostanou přes záchvat křiku a strkání k další věci a jsou znovu kámoši.

Rodiče tak mohou být vtaženi do nevyhnutelných rozepří svých dětí. „Kdo komu co udělal?“ „Kdo to začal?“ „Kdo dal první ránu?“ A tak se může rodič ocitnout v roli soudce, řešit následky a možná říkat věci jako: „To jsi neměla dělat! Byla jsi na svou sestru zlá!“ „Nikdy nedáváš bratrovi šanci!“ Nebo snad: „Máš zaracha! Dnes večer nebudeš koukat na televizi!“

Rodiče se mohou snadno vyčerpat snahou přesvědčit své děti, aby se k sobě chovaly hezky, aby spolupracovaly, aby se domluvily komu co patří, aby napravily křivdy a došly k nějaké shodě.

A samozřejmě, každé dítě chce, aby jeho rozrušení bylo uznané, aby mělo důvěru a aby mu bylo dáno za pravdu, zejména pokud se mu zdá, že rodič upřednostňuje jednu verzi příběhu před druhou. Dítě bude tvrdě bojovat, aby se rodič postavil na jeho stranu a pochopil jeho postoj a asi se bude cítit strašně ublíženě a uraženě, když to rodič neudělá. Mohou to být těžké chvíle ve vztahu mezi rodičem a dítětem, když dítě odejde (nebo je posláno pryč) s pocitem, že je nepochopené a přehlížené.

Brzy jsem se naučila, že řešit detaily a zjišťovat, kdo co udělal, není v těchto chvílích to nejlepší, co mohu udělat. Právě tady jsem zjistila, jak moc je nezbytný můj růst ke zralosti: uvědomila jsem si, že když čelím sourozenecké rozepři, mou úlohou je vidět obtíže obou mých dětí bez ohledu na to, kdo co udělal.

Když se u obou dětí snažíme rozpoznat rozrušení, vyslechnout je, dát jim za pravdu a vyjít jim vstříc bez odsuzování a kritiky, můžeme se zbavit pocitu, že musíme něco zjišťovat nebo si vybrat stranu. Ctít a chránit mé pouto ke každému mému dítěti, i když se k sobě nechovají právě hezky, mi umožňuje jednoduše vstoupit, přimknout je, uklidnit situaci a nechat je, aby se soustředily na mě. V těchto chvílích je třeba zpomalit, pomoci jim vypořádat se s intenzivní frustrací a dát jim prostor, aby mohly své rozčilení překonat.

V závislosti na tom, jak se rozpálí a na tom, jak se vzájemně vytočí (a jak se vytočím já!), jim poskytnu prostor buď společně, nebo odděleně. Mojí první prioritou je jednoduše vstoupit do situace, přimknout jejich pozornost a nechat je, aby se od sebe odpoutaly. A to není vždy jednoduché. Když byli mladší, byla jsem nejúspěšnější s rozptýlením jako „Hej kluci! Podívejte se ven na sluníčko! Co takhle zahrát si basketbal a změnit náladu?“ Teď, když jsou starší, odrážím jejich intenzitu „Páni, vy dva! Situace je hlasitá, slova jsou ostrá a vidím údery. Myslím, že situace je příliš frustrující a oba si potřebujete od sebe na chvíli odpočinout.“ Tyto akce pomáhají situaci rozptýlit a přeorientovat.

Mám podrobně diskutovat a rozebírat, kdo začal a kdo komu co udělal? Ne, pokud nechci, aby mě rozbolela hlava, když se mě právě pokoušejí vtáhnout do svých oddělených rohů boxerského ringu! Je to taková úleva, když nemusíme řešit detaily. Místo toho je oba podporuji tím, že jim pomáhám zpomalit a nakonec najít cestu zpět k sobě, až se situace uklidní. Pokud vidím, že je třeba něco řešit, například údery a kopance nebo zraňující slova, určitě to s každým dítětem řeším. Ale nejčastěji to dělám později, když bouře pomine, v klidnější atmosféře, jeden na jednoho, a vždy, když cítím, že už mám dítě zklidněné, vnímavé a poslouchá mě.

Uvědomila jsem si, že je mnohem smysluplnější poskytovat svou plnou přítomnost, přijetí a podporu. Přestala jsem se snažit věci řešit a věřím, že detaily se vyřeší samy, až moje děti vyrostou a dozrají. Pro mě je to nakonec o tom, že se snažím pochopit oba, toho, kdo dal první ránu, i toho, kdo uhodil jako druhý, neřeším detaily a místo toho zůstávám uvnitř vztahů.

Zdroj: Sibling Tensions: Staying Outside of Details, and Inside Relationships…
Překlad: Veronika Skuhrovcová
Korektura: Martina Brčáková
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Foto Ketut Subiyanto přes Pexels

Shlédnutí: 707