Mozek malého dítěte (od 2 do 5-7 let)

OSOBNOST předškoláka pramení z nezralosti mozku a je charakterizována chováním, které je zaujaté, roztomilé, impulzivní, úzkostlivé, nádherné, nepromyšlené, štědré, nestabilní, agresivní, odolné, nutkavé, a jakékoliv jiné, jen ne předvídatelné.

Malé děti zažívají příval myšlenek, pocitů, impulzů a preferencí, ale nemohou je udržet pohromadě, aby vytvořily jasný obraz. Tato „porucha“ v předškolákovi není úmyslná, ale vývojová. Úlohou dospělých je vytvořit podmínky, které umožní mozku přirozeně dozrát a ne bojovat proti příznakům osobnosti předškoláka.

Pokračující studie neurovědy nadále mapují, jak probíhá vývoj mozku u malých dětí a jak nezralé malé děti skutečně jsou. V době porodu je mozek nejméně rozlišená část těla, což znamená, že jeho buňky nemají konkrétní funkci, jsou otevřené pro formování prostředím a jejich vývoj se opírá o kontakt a blízkost s osobami, ke kterým dítě cítí vazbu.

V prvních třech letech života vzniká nejvíce nervové aktivity. Podle psychiatra Daniela Siegela se nervové dráhy v tom věku budou rychle rozrůstat, což umožní neuronům komunikovat mezi sebou hbitěji, účiněji a chytřeji. Setkávání s lidmi a zkušenostmi vytváří, aktivuje nebo posiluje nervové dráhy. Mozek je živý systém a je nejdůmyslnější ze všech přirozených i umělých struktur na Zemi. Má nedílnou schopnost přetvořit se a přizpůsobit podle svého okolí.

Mozek malého dítěte potřebuje v průměru pět až sedm let zdravého rozvoje, aby se plně propojil tak, že části mozku spolu budou schopné komunikovat. Integrace mozku je komplexní událost, která spojuje více vrstev neuronových obvodů a to jak vertikálně, počínaje spodní části mozku a dál směrem nahoru, tak i bilaterálně, kdy se časem levá a pravá hemisféra propojí jedna s druhou. Integrace pravé a levé hemisféry v prefrontálním kortexu je rozhodující pro vývoj řídících funkcí, ale trvá déle než v jiných částech mozku. Řídící funkce zahrnují schopnost úsudku, flexibilního myšlení, plánování, organizace, a sebeovládání. Podporují schopnost pochopení, představivosti, kreativity, řešení problémů, komunikace, empatie, morálky a moudrosti. Dokud není prefrontální kortex dostatečně integrován, malé dítě zůstává impulzivní a náladové.

Vývoj mozku pokračuje i v pubertě, ale nejpodstatněji se mozek mění mezi 5 a 7 lety. Podstatou předškolákovy osobnosti je nezralý mozek, který nemůže pochopit všechny smyslové vstupy a signály, které přijímá. Levá a pravá hemisféra se předtím, než spolu zvládnou navzájem efektivně komunikovat, vyvíjí odděleně. V důsledku toho se malé dítě může v jednu chvíli věnovat pouze jedné soustavě signálů. Mozek záměrně dočasně odkládá setkání s konkurenčními signály, aby dítě mohlo v danou chvíli plně pochopit jednu věc.

Když se malé děti do něčeho ponoří, úplně vypustí zbytek světa. To je jedinečná schopnost mozku, umí vypnout konkurenční podněty, aby se mohl na něco soustředit. Jednou jsem sledovala, jak mušle na pláži pohltila pozornost malého dítěte. Jeho mozek tvrdě pracoval, aby odstřihl protichůdné podněty, aby se soustředil na tvar, velikost, strukturu a zvuk mušle. Byl překvapen a rozrušen, když na něj šplíchla vlna, jako kdyby se na něj vplížila. To, že nevěnoval pozornost  svému okolí, nebyla chyba ani známka problému s pozorností, ale strategický a účelný záměr. Stejně jako klapky na očích koně, jeho mozek vypnul cizí podněty, aby mohl fungovat, soustředit se a zkoumat mušli uprostřed mnoha rozptýlení.

Když už dítě dokáže dostatečně odlišit jednotlivé signály od sebe, mozek integruje signály v prefrontálním kortexu pomocí kalózního tělesa (corpus callosum). Jinými slovy, klapky se sundají a odhalí svět ve dvou dimenzích, protože kognitivní aparát je na svém místě, aby si poradil s protichůdnými signály. 

Až bude pravá a levá hemisféra dostatečně rozvinutá, prefrontální kortex se promění v mixér na protichůdné pocity, myšlenky a impulzy. K tomu obvykle dochází ve věku mezi 5 a 7 lety. Dítě začne zažívat vnitřní nesoulad a zrodí se svědomí. Například, když frustrované dítě chce něčím hodit, může mít protichůdný nebo konkurenční impulz, který řekne: „Neházej, protože bys mohl někomu ublížit.“ Místo odpovědi, jestli měli „dobrý“ nebo „špatný“ den, vám mohou říct, že platí obojí. Mohou oznámit, že chtěly vzít něco, co nebylo jejich, ale zastavily se, protože věděly, že je to špatně. Když dítě dozraje k posunu mezi 5. a 7. rokem, už dokáže současně sledovat dva úhly pohledu a sladit dvě různé myšlenky. Je to již zmiňované míchání pocitů a myšlenek v prefrontálním kortexu, které nakonec zbrzdí neřízené činy a přinese sebeovládání.

Protilék na silné emoce a impulzy je v protichůdných silných emocích a impulzech — když se spojí, jsou předurčeny k tomu, aby měly ochromující účinek. Vnitřní konflikt tvořený nesouhlasnými pocity a myšlenkami dokáže emoční energii zastavit. Například odpověď na strach je touha, která vyvolá odvahu. Odpověď na frustraci je péče, která vede k trpělivosti. Když mají pocity a myšlenky dostatek prostoru a jsou povzbuzovány ke střetu, dojde k zápasu. Cílem je spojit emoce a myšlenky dohromady, což vede k vyspělejší povaze.

Když prefrontální kortex dozraje k integraci hemisfér, dítě se změní jako osobnost a dny předškoláka skončí. Význam posunu mezi 5. a 7. rokem jako vývojového milníku je nedocenitelný. Je to dokonalá odpověď na osobnost předškoláka a původ osobní i společenské integrace.

S osobní integrací bude malé dítě schopné pracovat na dosažení cílů, přemýšlet, než promluví a dokáže se ovládat i když bude frustrované. Se složitějším logickým myšlením budou vypadat racionálněji a rozumněji. Souvislý příběh teď může dítěti utvářet a poskytovat jednotné znázornění sebe sama. Soudržnější já umožní dítěti být spolu s ostatními, aniž by ztratilo smysl pro to, kým sám je. Dítě vývojově poskočí dopředu, objeví se sebevědomí, kontrola a soustředěná pozornost. Jejich impulzivita by měla ustoupit a vést k mírnějšímu, méně vznětlivému bytí. Rodiče by se měli radovat z náznaků sebeovládání svého dítěte — jednoho z nejdůležitějších vývojových milníků v raném dětství.

Pokud jde o sociální integraci, schopnost kontroly impulzů pomůže malému dítěti zapadnout do sociálního prostředí, kde je zapotřebí střídat se s ostatními, mít nadhled a ohleduplnost. Budou schopni lépe vycházet s ostatními a číst podněty pro sociální interakci. Historicky byl posun mezi 5. a 7. rokem ve většině vzdělávacích systémů používán k určení, kdy je dítě připravené na školu. Studie globálních kulturních praktik navíc ukazují, že děti v této věkové skupině dostávají více povinností v domácnosti.

Vývoj mozku je spontánní, ale není nevyhnutelný. Zdravý vývoj je založen na dostupnosti osob, ke kterým dítě má citovou vazbu, a na tom, jak se tyto postavy stávají ochránci emočního systému dítěte. Zrání mozku poskytuje organické řešení osobnosti předškoláka, ale nemůže být vynucené, trénované ani  uspěchané. Děti rostou, když pro ně dospělí vytvoří vztahové zahrady, kde si mohou hrát a vzkvétat.

Originál: Deborah MacNamara “Rest. Play. Grow”
Překlad: Xenie Majznerová
Korektura: Veronika Skuhrovcová

Hlavní fotografie od uživatele SHVETS production ze služby Pexels

Shlédnutí: 7385