Jak může vztah mezi dětmi a jejich rodiči přežít rozluku nebo rozvod?

Autorka: Dagmar Neubronner 

Když se moje manželství rozpadlo, mou největší starostí a pocitem viny bylo: co děláme našim dětem? Děti jsou stvořené pro vazbu – vazba nevzniká jen v krátkém časovém úseku hned po narození. Prohlubuje se každým rokem a potřebuje občerstvující interakci0. Moje děti už nebudou moct být s oběma rodiči denně. Jaké problémy mohou nastat?

Konkurenční vazby

Děti mladší šesti let (a často i mnohem starší děti) ještě nejsou schopny držet se dvou vazeb, které vnímají jako nekompatibilní / neslučitelné. Proto zejména malé děti často začínají vehementně odmítat jednoho rodiče. Vazebný mozek dítěte již nevnímá rodiče jako fyzicky sjednocené.

Takže čelíme výzvě prezentovat se v našem rodičovství, jako bychom byli stále spolu, navzdory všem našim obtížím a navzdory rozluce našeho páru.

To neznamená, že musíme předstírat harmonii tam, kde není. Mohlo by to však znamenat, že sdělíme našemu dítěti: “Tvůj táta/tvoje máma tě moc miluje a samozřejmě ty miluješ jeho/ji. Jsem rád(a), že si to s ním/ní užíváš.” A to je pravda: navzdory chování druhého rodiče Vaše dítě bezpodmínečně miluje oba rodiče. On / ona od nás k tomu potřebuje svolení. To není snadné – ale měli bychom udělat vše pro to, abychom chránili naše děti před ztrátou jejich vazby s jedním z rodičů.

Dalo mi to hodně práce, ale snažila jsem se opravdu dát svým synům jasné signály, že jsem připravena poslouchat jejich příběhy o tatínkovi a přátelsky se s nimi bavit.

Neberte to osobně!

Takže, možná se vazebný mozek Vašeho dítěte rozhodl ve prospěch druhého rodiče. Vezměte prosím na vědomí základní vnitřní konflikt dítěte a snažte se necítit osobně dotčeni (nebo nedávat své vítězství všem na odiv, pokud jste skončil jako ten “dobrý” rodič!). Pracujte na tom, abyste sdělovali dítěti: “Táta i máma navždy zůstanou tvými rodiči.” Kdykoli je příležitost, můžete si vyprávět jakékoli hezké příběhy, které máte o dobrých společných zážitcích. To předá vašim dětem vzkaz: “Teď je to jiné a je to pro vás smutné. Ale v minulosti naší rodiny bylo mnoho krásných věcí a tvůj táta/tvoje máma tě miluje a je úžasný/á.”

Přiveďte na palubu příbuzné a přátele.

Také požádejte své přátele a příbuzné, aby hráli roli dohazovače namísto vyjadřování nespokojenosti s nepřítomným rodičem. Samozřejmě je pro nás důležité, aby naše podpůrná posádka byla na naší straně – ale prosím ne, když jsou děti přítomny. Je nejužitečnější, když babička může sdělit dítěti, že máma a táta jsou oba v pořádku a dělají to nejlepší, co mohou (i když to trochu zkresluje její osobní názor), a zároveň poskytne ujištění, že všechny problémy a hádky se zase uklidní.

Jste zralejší – držte si své děti navzdory jejich dočasnému odmítnutí.

Když máte pocit, že je Vaše dítě na straně Vašeho bývalého partnera, potřebujete veškerou svou zralost a veškerou svou lásku, abyste tuto situaci náležitě zvládli. To nejdůležitější: Vaše dítě Vás stále miluje stejně jako předtím, než se Vaše manželství rozpadlo. Jeho nepřátelské chování není vědomým rozhodnutím, ale nouzovým opatřením mladého mozku, aby zvládl emoční přetížení, které není schopen snášet.

Naší výzvou je postavit se na stranu dítěte a přemostit situaci: “Ach, právě teď ti chybí máma / táta, že? Řekni mi, kterou knihu ti právě teď čte? Ach, to je nádherný příběh!” Když Vaše dítě začne šťastně vyprávět o skvělých chvílích, které zažívá s druhým rodičem, byli jste úspěšní v přemostění propasti.

Slzy jsou vzácné!

V ideálním případě Vám Vaše dítě nakonec pláče v náručí, protože mu chybí druhý rodič nebo Vy dva dohromady. Když se prolévají “hořké” slzy marnosti, mozek přijal nevratnost frustrující situace a tělo se uvolní. Pro nás jako rodiče je těžké přijmout, že jsou kvůli nám naše děti smutné, ale ony mohou zvládnout situaci mnohem lépe, když smějí plakat v naší náruči, místo aby statečně polykaly své slzy a předstíraly, že jsou šťastné, aby se vyhnuly smutným nebo rozzlobeným reakcím mámy nebo táty.

Mnoho dětí nevyjadřuje přímo svůj smutek z odloučení, ale z malých frustrací každodenního života. Měli bychom využít každou příležitost, abychom poskytli útěchu a podporovali známky zármutku u dítěte, i když důvod se nám zdá banální. Dítě se může uvolnit a pocítí, že my (také) poskytujeme útěchu a bezpečí.

Povolte frustraci.

A pokud dítě zůstane ve své frustrované agresi? To je opravdu zraňující a vyčerpávající situace, ale říká Vám to, že Vaše dítě je prostě hluboce frustrované. Vytvořte rituály pro bezpečné vyjádření. Místo zraňování Vás by dítě mohlo uhodit do polštáře na pohovce, skákat na trampolíně, vykřičet všechna sprostá slova v koupelně a pak spláchnout záchod – a dokonce můžete začít nebo se připojit i Vy. Každý má právo cítit se frustrovaný, vyjádřit frustraci a být přitom přijímán.

Nevzdávejte to!

Vaše dítě Vás nechce vidět? Zavěsí, když mu zavoláte, neodpovídá na Vaše textové zprávy a e-maily? Mnoho rodičů se pak řídí heslem: “Pokud mě už nemiluješ, nebudu se ti vnucovat.”

Místo toho pokračujte v jízdě, buďte přátelští, stavte mosty, dejte najevo spolehlivost. Vaše dítě potřebuje Vaši zodpovědnou péči mnohem více, než by mohlo být právě teď zřejmé.

Nesměřujte výčitky na své dítě, nedávejte mu zodpovědnost za své pocity. (“Budu velmi smutný, když nebudeš chtít přijít.”) Vzpomeňte si nebo zjistěte, co Vaše dítě opravdu baví. Dobrá vazba je nejlépe podporována společným časem a vřelými rituály. Pokud je to možné, travte čas s každým z Vašich dětí o samotě, abyste prohloubili spojení individuálně.

“Ale můj/moje ex se nezapojuje…”

Často existuje jedno velké ALE. “Žádná z těchto věcí v mém případě nefunguje, protože můj/moje ex je prostě…”

Chápu. Musel existovat důvod, proč je Váš/Vaše ex nyní Váš bývalý/Vaše bývalá. Jediná věc: navzdory tomu, jak “nemožně” se Váš/Vaše ex chová, je druhým rodičem Vašeho dítěte a Vaše dítě ho miluje. Vaše dítě potřebuje Vás oba – bez ohledu na to, jak se druhý rodič právě teď chová.

Snad jediná věc, kterou můžete udělat, je pověsit fotografii druhého rodiče do dětského pokoje a mluvit o něm co nejpřátelštěji. “Máma / táta ti to dal/a? Páni, určitě se ti to hodně líbí!” Pokud to dokážete udělat pro své dítě, existuje alespoň jeden rodič, který se chová zodpovědně, vstřícně a konstruktivně.

Zdroj: » How can the relationship between children and their parents survive separation and divorce? (neufeldinstitute.org)
Korektura: Martina Brčáková
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Foto Ketut Subiyanto, Pexels

Shlédnutí: 726